Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Charakteristika cihlářských zemin používaných pro výrobu tepelně izolačních tvarovek typu THERM
Svobodová, Markéta ; Stančík,, Hynek (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na porovnání cihlářských zemin, a to vápenatých a nevápenatých a následné určení, která z těchto zemin je vhodnější pro výrobu tenkostěnných tepelně izolačních tvarovek typu THERM. Rozhodující vliv má CaO obsažený ve vápenatých zeminách ve formě kalcitu. V teoretické části je zpracován přehled používaných zemin v České republice, v zahraničí, požadavky a laboratorní zkoušky cihlářských zemin. V praktické části byly provedeny zkoušky na vzorcích cihlářských zemin používaných v České republice. Mineralogické složení po výpalu je zřejmá odlišnost cihlářských zemin a to výskytem anortitu u vápenatých cihlářských zemin, což se projevilo na užitných vlastnostech cihlářských střepů. Na základě těchto zkoušek jsem provedla vyhodnocení nejvhodnějšího typu cihlářské zeminy pro zpracování na tvarovky THERM.
Studium procesu dekarbonatace vápence
Koporcová, Diana Mária ; Bureš,, Jaroslav (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá výzkumem souvislostí mezi typem vápence a procesem dekarbonatace. V teoretické části jsou popsány typy vápenců a geneze vápenců, dále proces dekarbonatace, metody využívané pro analýzu struktury vápenců a výzkumy v řešené problematice. V experimentální části jsou na souboru vybraných vzorků vápenců provedeny HT-XRD analýza, SEM analýza a simultánní TG/DTA analýza. Pomocí získaných dat je sledován proces dekarbonatace vápence a změna mikrostruktury vznikajícího oxidu vápenatého.
Distribution of trace elements in carbonatites using in-situ techniques, with focus on REE
Krátký, Ondřej ; Magna, Tomáš (vedoucí práce) ; Kynický, Jindřich (oponent)
Karbonatity představují unikátní a záhadné horniny nejasného původu se specifickou mineralogií a geochemickými vlastnostmi. Převážně jsou tvořeny kalcitem magmatického původu a dalšími karbonátovými minerály (Le Bas, 1987) a zároveň mají nízký obsah SiO2 (Le Maitre, 2002). Původ těchto zvláštních magmat stále nebyl vyjasněn, přesto však představují důležité "okno" do procesů, jenž se odehrávají v zemském plášti. Karbonatity jsou považovány buď za zbytkové taveniny z frakcionovaného nephelinitu nebo melilitu (Gittins 1989; Gittins and Jago 1998), za nemísivou frakci CO2-saturované silikátové taveniny (Freestone a Hamilton 1980; Amundsen 1987; Kjarsgaard a Hamilton 1988, 1989; Brooker a Hamilton 1990; Kjarsgaard a Peterson 1991; Church a Jones 1995; Lee a Wyllie 1997; Dawson 1998; Halama a kol. 2005; Brooker a Kjarsgaard 2011), nebo za primární taveniny, které byly generovány z CO2-bohatého peridotitu skrze proces částečného tavení (Wallace and Green 1988; Sweeney 1994; Harmer and Gittins 1998; Harmer et al. 1998; Ying et al. 2004). Množství prvků vzácných zemin (REE) je v karbonatitech vždy vysoké, jelikož karbonatitová tavenina dokáže rozpouštět tyto prvky snadněji, než tavenina silikátová (Nelson a kol. 1988). Karbonatitová tavenina také dokáže ve velké míře rozpouštět Sr, Ba, P a hlavně Zr aNb,...
Mineralogická vazba izotopů radia v karlovarských vřídelních sedimentech: Výsledky selektivního rozpouštění
Supiňková, Taťána ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Karlovarské termální vody se vyznačují karbonátovou sedimentací v místech vývěrů. Tyto sedimenty obsahují radium. Vazba radia na jednotlivé typy sintrů (aragonitový, kalcitový) byla experimentálně zkoumána pomocí rozpouštění vřídelních karbonátů v kyselinách. Bylo zjištěno, že radium přechází do rozpustné frakce jak v případě aragonitových, tak i v případě kalcitových sintrů. Původní hypotéza o možnosti vazby radia pouze do sintrů aragonitových byla vyvrácena. Byly provedeny také doplňující experimenty se syntetickým radiobarytem. Radium je v radiobarytu přítomno v kyselinou částečně rozpustné formě. V případě, že by bylo radium vázáno na radiobaryt (znám z karlovarského Vřídla i jiných lokalit), pak by se i při experimentech zřejmě také částečně rozpouštělo.
Charakteristika cihlářských zemin používaných pro výrobu tepelně izolačních tvarovek typu THERM
Svobodová, Markéta ; Stančík,, Hynek (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na porovnání cihlářských zemin, a to vápenatých a nevápenatých a následné určení, která z těchto zemin je vhodnější pro výrobu tenkostěnných tepelně izolačních tvarovek typu THERM. Rozhodující vliv má CaO obsažený ve vápenatých zeminách ve formě kalcitu. V teoretické části je zpracován přehled používaných zemin v České republice, v zahraničí, požadavky a laboratorní zkoušky cihlářských zemin. V praktické části byly provedeny zkoušky na vzorcích cihlářských zemin používaných v České republice. Mineralogické složení po výpalu je zřejmá odlišnost cihlářských zemin a to výskytem anortitu u vápenatých cihlářských zemin, což se projevilo na užitných vlastnostech cihlářských střepů. Na základě těchto zkoušek jsem provedla vyhodnocení nejvhodnějšího typu cihlářské zeminy pro zpracování na tvarovky THERM.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.